|
|
Synoptic situations in Europe
Šubík, Štěpán ; Belda, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Monika (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Štěpán Šubík Synoptické situace v Evropě Katedra fyziky atmosféry Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Michal Belda, Ph.D. Konzultant bakalářské práce: Mgr. Michal Žák, Ph.D. Studijní program: Fyzika Studijní obor: Obecná fyzika Praha 2018 Název práce: Synoptické situace v Evropě Autor: Štěpán Šubík Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Michal Belda, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry Konzultant bakalářské práce: Mgr. Michal Žák, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry Abstrakt: Práce pojednává o typech počasí a jejich klasifikacích, které lze použít ve střední a západní Evropě. Hlavním cílem je nalezení objektivní klasifikace, která by mohla být použita jako vedlejší srovnání a podpora pro různé modely předpovědi počasí. Práce je rozdělena do tří částí. První část obsahuje informace a definice nejvíce používaných klasifikací počasí a také jejich objektivní ekvivalenty. Ve druhé části se nachází srovnání objektivních klasifikací a jejich možnosti používání ve střední a západní Evropě. Poslední část je věnována samotné aplikaci klasifikace, kterou jsme vybrali v předchozí kapitole, Lambovy typy počasí, a použití na datech v dané oblasti mezi roky 2011 a 2017. Také jsme studovali dopad výskytu daného typu počasí na teplotu. Více jsme se zaměřili na nejčastější typy počasí...
|
|
|
Synoptic situations in Europe
Šubík, Štěpán ; Belda, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Monika (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Štěpán Šubík Synoptické situace v Evropě Katedra fyziky atmosféry Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Michal Belda, Ph.D. Konzultant bakalářské práce: Mgr. Michal Žák, Ph.D. Studijní program: Fyzika Studijní obor: Obecná fyzika Praha 2018 Název práce: Synoptické situace v Evropě Autor: Štěpán Šubík Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Michal Belda, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry Konzultant bakalářské práce: Mgr. Michal Žák, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry Abstrakt: Práce pojednává o typech počasí a jejich klasifikacích, které lze použít ve střední a západní Evropě. Hlavním cílem je nalezení objektivní klasifikace, která by mohla být použita jako vedlejší srovnání a podpora pro různé modely předpovědi počasí. Práce je rozdělena do tří částí. První část obsahuje informace a definice nejvíce používaných klasifikací počasí a také jejich objektivní ekvivalenty. Ve druhé části se nachází srovnání objektivních klasifikací a jejich možnosti používání ve střední a západní Evropě. Poslední část je věnována samotné aplikaci klasifikace, kterou jsme vybrali v předchozí kapitole, Lambovy typy počasí, a použití na datech v dané oblasti mezi roky 2011 a 2017. Také jsme studovali dopad výskytu daného typu počasí na teplotu. Více jsme se zaměřili na nejčastější typy počasí...
|
|
|
Extreme precipitation in low mountain ranges in Central Europe: a comparative study between the Vosges and the Ore mountains
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Žák, Michal (oponent) ; Caumont, Olivier (oponent)
disertační práce Silné srážky souvisí s povodněmi, tedy jedním z nejčastějších přírodních ohrožení ve střední Evropě. Podrobné pochopení silných srážek je předpokladem k účinnému řízení rizik a přesnějším projekcím srážek, které zvláště na regionální úrovni zahrnují nejistoty. Tato disertační práce se zabývá silnými srážkami ve dvou středně vysokých pohořích ve střední Evropě - v Krušných horách (OM) a Vogézách (VG), kde se projevuje orografický efekt na srážky. Na základě rešerše dostupné literatury o srážkách v OM a VG bylo před analýzou extrémů zapotřebí provést dosud chybějící analýzu časového rozdělení srážek ve VG. Původní soubor denních úhrnů srážek ze 14 meteorologických stanic byl rozšířen na 168 stanic, čímž bylo zahrnuto širší okolí VG. Analýza časového rozdělení srážek ve VG za období 1960-2013 vedla ke klasifikaci stanic na: (i) horské stanice se zimním maximem srážek a nejvyššími průměrnými ročními úhrny díky orografickému zesílení srážek, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma maximy (letním a zimním), (iii) stanice v závětří (Hornorýnská nížina) s letním maximem a nejnižšími průměrnými ročními úhrny vlivem srážkového stínu a kontinentálnějším rysům, (iv) stanice na návětrné straně s minimálním vlivem pohoří a rovnoměrným (oceánickým) ročním chodem a maximem na podzim. Analýza...
|
host ::
RSS.